Naše chlebové výrobky se navzájem liší obsahem žitné mouky (žitného kvasu), rozeznáte je podle podle odlišného vzhledu kůrky. Všechen chléb je vyráběn tradičními výrobními postupy podle vlastních originálních receptur, formován ručně do tvaru vek a pečen ve zděné parní peci. Na zakázku Vám vyrobíme též atypické tvary chlebových výrobků.

Minimální trvanlivost chleba garantujeme 72 hodin. Vlahost střídky zachovává propečená kůrka, čím je větší výrobek tím je kůrka propečenější a střídka vydrží déle čerstvá. Chléb doporučujeme uchovávat zabalený v plátně (případně lehce zakrytý prodyšným mikrotenovým přířezem) v odvětraném prostoru, pak budete skutečnou trvanlivostí jistě mile překvapeni. Chléb prodáváme i rozvážíme nebalený. Jakost výrobků je průběžně sledována systémem HACCP. Případné reklamace přijímáme do 24 hod. od dodávky / prodeje a vyřizujeme obratem.

 

STAROBĚLSKÁ "CIHLA"

- žitný kvasový chléb z námi vyváděného kvasu, bez kypřidel a jiných přídatných látek

- obsahuje 8% pšeničné mouky chlebové

- pečeme ve formách a prodáváme balený nekrájený ve středy a v pátky

- 400g, 800g a 400g se slunečnicovými semínky

 

STAROBĚLSKÝ „MOUŘENÍNEK"

- pšenično-žitný kvasový chléb s obsahem celozrnné žitné mouky v námi vyváděném přírodním žitném kvasu  (45%), bez kypřidel a jiných přídatných látek

- kůrka je zamoučená s otiskem pásků proutěné ošatky, lehce popraskaná s důlky na horní straně

- 400g a 700g, pečeme na pondělky a čtvrtky

 

chléb starobělský  „ MORAVSKÝ"

- pšenično-žitný s obsahem žita v podobě námi vyváděného přírodního žitného kvasu (45%),  bez kypřidel a jiných přídatných látek

- kůrka je zamoučená s otiskem pásků proutěné ošatky, lehce popraskaná

- 700g, 1200g a 2000g, pečeme denně

 

chléb starobělský  „ SLEZSKÝ"

- světlý pšenično-žitný chléb s obsahem žita 25% a s vitálním lepkem

- horní část zlatohnědé kůrky je pomoučená s kmínovým posypem, lehce popraskaná

-  400g, 700g a 1200g, pečeme denně

 

chléb STAROBĚLSKÝ - tradiční výrobek Starobělské pekárny

- světlý pšenično-žitný chléb s obsahem žita 25%  a s vitálním lepkem

- kůrka je hladká zlatohnědá lesklá, hladká a lehce popraskaná

-400g,  700g, 1200g a 2000g, pečeme denně

 

Ochranný účinek celozrnných potravin proti rakovině se vztahuje především na rakovinu tlustého střeva. Celozrnné výrobky představují bohatý zdroj sacharidů, které může střevní mikroflora fermentací měnit na mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tyto mastné kyseliny mohou snižovat aktivitu různých rakovinotvorných faktorů. Přítomná vláknina rovněž zvětšuje objem stolice a váže karcinogeny, které tak jsou z těla odstraněny dříve, než mohou být příčinou vzniku různých problémů.  http://zdravi.centrum.cz/jime-zdrave/2011/3/31/galerie/jidlo-proti-rakovine/

Kvas je přirozenou substancí. Vnitřní slupka obilného zrna obsahuje stopy kvasinek a mléčné bakterie, smícháním vody a mouky dochází za příznivé teploty k přirozenému kvašení těsta. Mléčné bakterie se podílejí na typickém, intenzívním chlebovém aroma, kyselina mléčná je navíc přirozeným konzervantem, takže chléb vydrží déle čerstvý. Mikroorganismy přítomné v kvasu se postarají během dlouhé doby kynutí těsta o takové změny v mouce, které ji činí stravitelnější. Díky kvasu se v těstu nachází také aminokyseliny, které nebyly v původním pšeničném zrnu, například enzymy - ty přeměňují komplexní molekuly na "jednodušší", lidským tělem lépe přijímané. Chléb vyrobený z kvasu má příjemně nakyslou chuť, nejvhodnější způsob jeho uchování je zabalení do plátna. 

Jeden z mýtů o chlebu: "Měkký chléb, správný chléb " (převzato z časopisu Svět potravin, www.svet-potravin.cz - Mýty o chlebu, Ing. Jaromír Dřízal, předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR)

Správný chléb by měl po zmáčknutí zapraskat a spodní kůrka by měla po poklepání „zazvonit“. Není na škodu, když je na povrchu trochu rozpraskaný. Čerstvý chléb není vždy ten nejměkčí, který se dá zmáčknout. Takové chleby jsou jako buchta – měkkost ovlivňuje větší množství vody. Chléb má být dobře propečen, jen tak si zachová aromatické látky a má pak menší sklon k plesnivění. Zejména při nákupu chleba v supermarketech se do povědomí spotřebitelské veřejnosti vloudila mylná představa, že měkký chléb rovná se čerstvý chléb.

Další z mýtů o chlebu: "Chléb nepřináší zdravotní benefity"

Vedle skutečnosti, že chléb tvoří  základ výživové pyramidy oceňuje dnešní věda i jiné klady:  jde o významný zdroj bílkovin, vitamínů řady B, železa, vápníku a samozřejmě vlákniny, jíž  je v naší stravě stále nedostatek. Vláknina působí aktivně proti civilizačním chorobám, snižuje hladinu cholesterolu, je prevencí cukrovky a má prebiotický účinek v tlustém střevě (prevence rakoviny). Vyšší podíl žita v chlebu zase blahodárně působí na peristaltiku střev, proti zácpě a nádorům. Žito má také vysokou nutriční hodnotu a pestrou škálu minerálních látek. Chleby z celozrnné mouky příznivě působí na glykemický index (vyrovnanější hladina cukru v krvi) a jsou bohaté na vitamíny, minerální látky a esenciální mastné kyseliny. Při výběru chleba by měli proto spotřebitelé mít na zřeteli, jaký druh a složení je nejvhodnější pro jejich zdravotní potřeby.  

Co nám napoví barva střídy chleba a pečiva? (převzato z časopisu Výživa a potraviny, Doc. Ing. Josef Příhoda, CSc., VŠCHT Praha)

Někdy se zjednodušeně tvrdí, že čím tmavší chléb, tím je zdravější. Jak to tedy je ve skutečnosti s barvou chleba? Předpoklady pro zbarvení střídy a kůrky pečiva jsou složité. Barva kůrky je především předurčena vytvořením produktů tzv. Maillardovy reakce, reakce mezi redukujícími cukry a volnými aminokyselinami. Dále je barva podporována vznikem produktů karamelizace. K intenzivnějšímu zbarvení tak může přispět aktivita enzymů uvolňujících redukující cukry z polysacharidů a přítomnost dalších složek podporujících vznik produktů Maillardovy reakce (např. v praxi osvědčený přídavek mléčných surovin, které obsahují laktosu a příp. i některé volné aminokyseliny) a podmínky pro průběh karamelizace při pečení.

Pro vybarvení střídy výrobků je naopak podstatně důležitější barva surovin a jen v nepatrné míře se uplatňují zmíněné reakce. Tmavší zbarvení však může být podporováno vznikem tmavších produktů, které mají svůj původ v polysacharidech na bázi pentosanů. Při výrobě chleba, zejména při tradiční výrobě žitného kvasu, se dosahuje nízkého pH kvasu a těsta a po zahřátí vznikají z pentosanů látky na bázi furfuralu a hydroxymethylfurfuralu, které jsou tmavé barvy a jsou jednou z hlavních složek vytvářejících typické aroma žitného chleba. V současné technologii může na barvu střídy působit řada dalších složek. Ve výrobcích s celozrnnými nebo šrotovými moukami jsou samotné mouky tmavé a zbarví těsto a střídu do tmavších odstínů šedé nebo hnědošedé. Barvu střídy může výrazně ovlivnit i použití dalších surovin jako např. kukuřičné zápary (kukuřičná krupička přelitá vařící vodou) nebo různých drcených semen či koření (např. na pizza výrobky). V některých pekárnách (nikoli však ve Starobělské pekárně ) se také vyrábějí chleby z hotových směsí zjednodušeným postupem bez výroby žitného kvasu a kypřením droždím. Pro dosažení odpovídající chuti a vůně se do směsí přidává sušený nebo zahuštěný žitný kvas, který ovšem nemá zcela stejné účinky na chuť a barvu střídy jako přirozený živý žitný kvas. Také barva střídy chleba z těchto kvasových koncentrátů často neodpovídá barvě získané za použití živých přirozených kvasů. Proto se většinou do těchto směsí používá přibarvování např. praženým obilím (obdoba obilních kávovin), karamelem nebo cikorkou.

Ani samotná barva mouky není jednoznačným ukazatelem její nutriční hodnoty. Objektivní zhodnocení jemných rozdílů v kvalitě mouky, ať již z hlediska nutričního nebo zpracovatelského, není spolehlivě možné jen podle barvy mouky. Mnohem lepším vodítkem pro toto hodnocení je obsah minerálních látek, v praxi posuzovaných podle obsahu popela po spálení vzorku. Mezi obsahem popela a obsahy vitaminů či vlákniny (zejména její složky pentosanů) existuje dobrá shoda. Mezi obsahem popela a barvou mouky pro mouky z různých odrůd obilí se obvykle korelace nenalézá. Obecně ovšem platí, že tmavší mouky je možno pokládat za nutričně bohatší. Při standardním mletí ve mlýnech se zrno nejprve roztrhne a hrubě drtí, přičemž se nejprve získávají nejbělejší mouky ze středu zrna. S dalším vymíláním se získávají mouky blíže a blíže k obalovým vrstvám, v nichž se postupně zvyšuje obsah minerálních látek, vlákniny a některých biologicky aktivních látek (např. vitaminů skupiny B). Současně tyto více vymleté mouky nabývají tmavších odstínů, obvykle do šedavé nebo u žita zelenošedavé barvy. Mouky si ovšem také přinášejí určitý odstín barvy podle barvy odrůdy, např. u pšenice s nádechem do žluté, krémové oranžové, načervenalé apod. Nelze tudíž jednoznačně rozhodnout o nutriční hodnotě chleba nebo pečiva jen podle barvy střídy.

U žitných nebo žitnopšeničných výrobků lze očekávat největší zastoupení žitných pentosanových polysacharidů s pozitivním vlivem na střevní sliznice a zrovnoměrnění vstřebávání různých živin, případně omezené vstřebávání nežádoucích složek. Celozrnné výrobky mají zvýšený obsah celkové vlákniny, tzn. hlavně nerozpustné a pokud obsahují ve větším podílu žito, pak i žitné pentosany. Vícezrnné výrobky neznamenají jednoznačně zvýšený obsah vlákniny. Jsou definovány jako výrobky, do jejichž těsta jsou přidány kromě mlýnských výrobků ze pšenice a žita ještě další složky jako obiloviny, luštěniny, olejniny v celkovém množství nejméně 5 %. Pokud se označují číselným názvem počtu zrnin (např. pětizrnný chléb), pak se do celkového počtu započítávají všechny složky, tedy např. pšenice, žito a další tři přidané složky. Pokud se ovšem ze všech složek použijí jen bílé či světlé mouky a části ze středu endospermu, nemusí mít pečený výrobek vůbec zvýšený podíl vlákniny potravy. Pokud se naopak použije ječmen nebo oves, je předpoklad, že výrobek bude obsahovat i velmi pozitivně působící ß-glukany.